i-Studovna > angličtina > gramatika

Zájmena

1. definice
2. osobní zájmena
3. přivlastňovací zájmena
4. srovnání


1. ZÁJMENA

Jak už dobře víte, podmět v anglické větě musí být vždy vyjádřen. Zájmena jsou často na pozici podmětu, a proto patří mezi nejpoužívanější slova v angličtině. Je tedy třeba si je řádně procvičit.
V tomto článku se dozvíte, jak se v angličtině používají osobní zájmena (personal pronouns) a vysvětlíme si a procvičíme také přivlastňovací zájmena (possesive pronouns).



2. OSOBNÍ ZÁJMENA

V angličtině stejně jako v češtině osobní zájmena označují osoby, věci či skutečnosti. Ale na rozdíl od češtiny nemají sedm tvarů (podle našich sedmi pádů), ale pouze dva:

a) podmětná osobní zájmena   
- používají se jako podmět
- ve větě stojí před významovým slovesem
- v češtině odpovídají 1. pádu

I, you, he, she, it, we, you, they já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni

I speak English. (Já) Mluvím anglicky.
You are late. (Ty) Jdeš pozdě.
He is my son. (On) Je můj syn.
It’s raining. (Ono) Prší.
We live in England. (My) Žijeme v Londýně.
They are on holiday. (Oni) Jsou na dovolené.

 

b) předmětná osobní zájmena 
- používají se jako podmět  
- stojí ve větě až za významovým slovesem nebo za předložkou
- odpovídají českým zájmenům v ostatních pádech

me, you, him, her, it, us, you, them


tebe
jeho

toho
nás
vás
jich

mně
ti
jemu

tomu
nám
vám
jim



ho
ji
to
nás
vás
je

mně
tobě
něm

tom
nás
vás
nich

mnou
tebou
ním

tím
námi
vámi
nimi


She can’t live without me. Nemůže beze mě žít.
I can help you. Můžu ti pomoct.
Take him to the cinema. Vezmi ho do kina.
Are you talking about her? Mluvíte o ní?
Don’t worry about it. Tím se netrap.
They don’t see us. Nevidí nás.
We meet them at five. Setkáme se s nimi v pět.


3. PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA

Používáme je, pokud chceme vyjádřit, že někomu něco patří. Přivlastňovací zájmena v angličtině mají dva tvary, do češtiny je ale překládáme stejně:

přivlastňovací zájmena nesamostatná

přivlastňovací zájmena samostatná

překlad
my mine můj
your yours tvůj
his his jeho
her hers její
its its jeho
our ours naše
your yours vaše
their theirs jejich

a) přivlastňovací zájmena nesamostatná mají funkci determinátorů, stojí tedy před podstatným jménem. S jejich pomocí použité podstatné jméno blíže specifikujeme:

This is my coffee, your coffee is over there. Tohle je moje káva, tvoje káva je támhle.
I saw your children yesterday. Včera jsem viděl tvé děti.
Her apartment is small. Její byt je malý.
These are our books. Toto jsou naše knihy.
Their sister works here. Jejich sestra tady pracuje.

b) přivlastňovací zájmena samostatná stojí na konci věty a po nich žádné přivlastňované podstatné jméno už nenásleduje:
This coffee is mine, not yours. Tahle káva je moje, ne tvoje.
Is that pen his? Je to pero jeho?
The brown coat is hers. Ten hnědý kabát je její.
Can you see that dog? The bone is its. Vidíš toho psa? Ta kost je jeho.
This house is ours. Tenhle dům je náš.
This car is theirs . To je jejich auto.


4. SROVNÁNÍ

This is my tea.
That tea is mine.

Toto je můj čaj.
Tenhle čaj je můj.

Is this your house?
Is that house yours?

Je to váš dům?
Je ten dům váš?

That is his responsibility.
That responsibility is his.

Je to jeho zodpovědnost.
Ta zodpovědnost je jeho.

These are all her books.
All these books are hers.

Tohle jsou všechno její knihy.
Všechny tyhle knihy jsou její.

This isn’t our mess.
That mess is not ours.

To není náš nepořádek.
Ten nepořádek není náš.

This is their garden.
This garden is theirs.

To je jejich zahrada.
Ta zahrada je jejich.



PAMATUJ

Pozor! České slovíčko svůj v angličtině žádný ekvivalent nemá. Toto přivlastňovací zájmeno musíme vždy přeložit podle osoby, kterou máme na mysli:
I invited all my friends. Pozvala jsem všechny svoje kamarády.
Have you got your keys? Máš svoje klíče?
Peter is playing on his computer. Petr hraje na svém počítači.
She is sleeping in her bed. Spí ve své posteli.
We all have our own ideas. Všichni mám své vlastní představy.
They put their bags in the bus. Dali si své tašky do autobusu.