i-Studovna

Věta

1. definice
2. věty oznamovací, tázací, žádací, zvolací
3. kladné a záporné věty
4. slovosled


1. VĚTA


- jazykový útvar
- slovní vyjádření myšlenky
- rozlišujeme věty:

a) jednoduchou - větný celek, který vyjadřuje jednu myšlenku
b) souvětí - větný celek složený z více vět, který vyjadřuje jednu nebo více myšlenek

- obsah věty lze vyjádřit různou formou:

Маша (podstatné jméno) [máša] Míša
Иван (podstatné jméno) [iván] Ivan
книга (podstatné jméno) [kníga] kniha
интересный (přídavné jméno) [intirjésny] zajímavý
читать (sloveso) [čitáť] číst

Маша и Иван читают интересные книги. [máša i iván čitájut intirjésnyje knígi] Máša a Ivan čtou zajímavé knihy.
Иван читает Маше интересную книгу. [iván čitájet máše intirjésnuju knígu] Ivan čte Máši zajímavou knihu.
Маша читает Ивану интересную книгу. [máša čitáit ivánu intirjésnuju knígu] Máša čte Ivanovi zajímavou knihu.


2. VĚTY OZNAMOVACÍ, TÁZACÍ, ŽÁDACÍ, ZVOLACÍ


a) věty oznamovací:

- vyjadřují sdělení
- na konci je tečka

Я иду домой. [ja idú damój] (Já) jdu domu.
Родители едут к морю. [radítěli jédut k mórju] Rodiče jedou k moři.

b) věty tázací (otázky):

- mluvčí se na někoho obrací, aby získal určitou informací
- na konci je otazník
- rozlišujeme:

- zjišťovací otázky - potvrzení nebo vyvrácení informace

Ты на работе? [ty na rabótě] (Ty) jsi v práci?

- doplňovací otázky - rozšíření informací o neznámou skutečnost

Что ты делаешь? [što ty ďélaiš] Co děláš?

- vylučovací otázky - adresát má na výběr ze dvou a více variant

Ты пьёшь чай или кофе? [ty pjoš čaj íli kófě] (Ty) piješ čaj nebo kávu?

- rozvažovací otázky - mluvčí se obrací sám na sebe

Мне это надо? [mně éta náda] Potřebuji to?

- řečnické otázky - nevyžadují odpověď

Сколько можно есть? [skóľka móžna jésť] Jak je možné tolik jíst?

c) věty žádací:

- jsou buď přací, nebo rozkazovací (zákaz, rozkaz, výzva)
- na konci je buď tečka, nebo vykřičník

Приходи, пожалуйста. [prichadí pažálusta] Prosím, přijď.
Приди ко мне! [pridí ka mně] Přijď ke mně!

d) věty zvolací:

- vyjadřuje touhu mluvčího, která může, ale nemusí být určená adresátovi
- vyjadřují citový vztah
- s vykřičníkem (popř. s vykřičníkem a otazníkem)

Сегодня так прекрасно! [sivódňa tak prikrásna] Dnes je tak nádherně!
Как я скучаю! [kak ja skučáju] Jak se mi stýská!


3. KLADNÉ A ZÁPORNÉ VĚTY


- kladné věty vyjadřují kladný vztah mluvčího ke skutečnosti
- záporné věty vyjadřují zápor

Я катаюсь на коньках. [ja katájus’ na kaňkách] (Já) jezdím na bruslích.
Я не катаюсь на лыжах. [ja ni katájus’ na lýžach] (Já) nelyžuji.


4. SLOVOSLED


= pořadí slov a větných členů ve větách a frázích
- větná stavba je v ruštině obdobná té české
- základní typ slovosledu je:
                                                                    podmět - přísudek - předmět

Папа ищет маму. [pápa íščit mámu] Táta hledá mámu.
Кошка пьёт молоко. [kóška pjót malakó] Kočka pije mléko.
Друзья играют в футбол. [druz’já igrájut f futból] Kamarádi hrají fotbal.


PAMATUJ


Přímá řeč:

«Купи огурцы и помидоры», - сказала ему жена. [kupí agurcý i pamidóry skazála jimú žyná] “Kup okurky a rajčata,” řekla mu manželka.

- čárka se píše za uvozovkami
- po čárce následuje pomlčka
- vykřičník a otazník se píše před uvozovkami (např. «Купи!», - сказала жена. / “Kup!” řekla manželka.)