i-Studovna > němčina > gramatika
 

Préteritum

1. definice
2. préteritum pravidelných sloves
3. préteritum sloves sein a haben
4. préteritum modálních sloves
5. préteritum nepravidelných sloves


1. PRÉTERITUM

- němčina má tři minulé časy: préteritum, perfektum a plusquamperfektum
- préteritum je jednoduchý minulý čas
- používá se převážně v psané formě (literární a žurnalistické texty) 
- v mluvené řeči se vyskytuje zřídka (vyprávění či popis)
- výjimku tvoří slovesa sein a haben, vazba es gibt a způsobová slovesa, která se i v mluveném projevu používají téměř výhradně v préteritu


2. PRÉTERITUM PRAVIDELNÝCH SLOVES

- tvoří se připojením přípony -te ke slovesnému kmeni a koncovkou dané osoby
- výjimku tvoří 3. osoba jednotného čísla, která je shodná s 1. osobou
- koncovky préterita tedy jsou: -te, -test, -te, -ten, -tet, -ten


DE tab preteritum pravidelne

Ich sagte dir die Wahrheit. Řekl/a jsem ti pravdu.
Er lachte, wenn er das hörte. Smál se, když to slyšel.
Sie putzten die ganze Wohnung. Uklidili celý byt.

 

- slovesa, která mají v kořeni slova -t, -d, -m nebo -n, přidávají před koncovku -te ještě -e

Ich arbeitete damals jeden Tag. Tehdy jsem pracoval/a každý den.
Sie rechneten schon mit deiner Hilfe. Počítali už s tvojí pomocí.

 

3. PRÉTERITUM SLOVES SEIN A HABEN

- haben a sein se používají v minulosti skoro vždy ve formě préterita
- préteritum těchto sloves se tvoří nepravidelně
- 1. a 3. osoba jednotného čísla mají shodné tvary  

DE tab preterita haben sein

Warst du schon mal in den USA?
Byl/a jsi už někdy v USA?
Sie waren verärgert.
Byli rozzlobení.
Elfriede hatte Glück. Elfriede měla štěstí.
Wir hatten früher einen Hund.           
Dříve jsme měli psa.



4. PRÉTERITUM MODÁLNÍCH SLOVES

- tvoří se zrušením přehlásky modálního slovesa a připojením přípony -te  
- 1. a 3. osoba jednotného čísla mají shodné tvary
- ostatní tvary mají koncovku dané osoby
- významové sloveso se dává až na konec věty: Er konnte nichts sagen.


DE tab preteritum modaly

Ich musste viel lernen. Musel/a jsem se hodně učit.
Solltest du nicht in der Arbeit sein? Neměl/a jsi být v práci?
Wir durften alles ausprobieren. Směli jsme vše vyzkoušet.

- slovesa sollen a wollen mají v préteritu stejný tvar jako konjunktivu: 

Ich sollte hier bleiben.
Měl/a jsem tady zůstat. Měl/a bych tady zůstat.
Sie wollten gehen. Chtěli jít. Chtěli by jít.



5. PRÉTERITUM NEPRAVIDELNÝCH SLOVES

- nepravidelná (tzv. silná) slovesa tvoří préteritum změnou kmenové samohlásky
- 1. a 3. osoba jednotného čísla nepřijímají žádné koncovky a jsou shodné, např. ich fuhr (jel/a jsem) - er fuhr (on jel) 
- ostatní osoby přijímají koncovku dané osoby 
- v mluvené řeči se většina z nich vyskytuje spíše jen výjimečně (na rozdíl od préterita modálních a pomocných sloves)
- nepravidelné tvary každého silného slovesa je možné najít ve slovníku 
- tyto tvary je třeba se naučit zpaměti 
- mezi nepravidelná slovesa patří např.:

bitten - bat
essen - aß
fahren - fuhr
geben - gab

gehen - ging
halten - hielt
heißen - hieß
helfen - half
kommen - kam
laden - lud
lassen - ließ
lesen - las
nehmen - nahm
schlafen - schlief
sehen - sah
schreiben - schrieb
sprechen - sprach
treffen - traf
trinken - trank
waschen - wusch

prosit
jíst
jet
dát
jít
držet
jmenovat se
pomoct
přijít
zvát
nechat
číst
vzít
spát
vidět
psát
mluvit
setkat se
pít
mýt

Das Buch las ich das ganze Jahr. Tu knihu jsem četl/a celý rok.
Schriebst du jeden Tag nach Hause? Psával jsi každý den domů?
Er traf sie an der Uni. Potkal ji na univerzitě.
Wir baten Nadja um Hilfe. Poprosili jsme Nadju o pomoc.
Saht ihr den Stern? Viděli jste tu hvězdu?
Sie kamen immer zu spät. Přišli pokaždé pozdě.



PAMATUJ


- u slovesa wissen (vědět/ znát) se v préteritu mění kmenová samohláska z i na u
- sloveso taktéž přibírá příponu -te a koncovky daných osob
- v minulém čase se používá téměř výhradně v préteritu

Ich wusste, dass er kommt. Věděl/a jsem, že přijde.
Wusstest du die Antwort? Znal jsi odpověď?
Wir wussten nichts. Nic jsme nevěděli.