i-Studovna

Předložky

1. definice
2. druhy předložek
3. dvě skupiny předložek


1. PŘEDLOŽKY

- neohebný slovní druh
- stojí před zájmeny, podstatnými jmény, číslovkami
- pojí se s určitým pádem nebo s více pády
- pojí určitá slova mezi sebou a spolu s koncovkami slov vytváří různé (prostorové, časové) významy:

                     на 
положи́ть      под    чемода́н
                     в

[palažýť na čimadán]
[palažýť pad čimadán]
[palažýť f čimadán]

položit na kufr
položit pod kufr
položit do kufru



2. DRUHY PŘEDLOŽEK

a) prostorové (poukazují na místo):             

в, на, из-за, под, о́коло, вокру́г, у, к, надa jiné
v(e), na, zpoza, pod, okolo, kolem, u, k(e), nad

в го́роде
на столе́
из-за угла́
под сту́лом
о́коло до́ма
вокру́г о́зера
у рестора́на
к апте́ке
над ла́мпой

[f góradě]
[na staljé]
[iz-za uglá]
[pat stúlam]
[ókala dóma]
[vakrúg ózira]
[u ristarána]
[v apťékě]
[nad lámpaj]

ve městě
na stole

zpoza rohu
pod židli
okolo domu
kolem jezera
u restaurace
k lekárně
nad lampou


b) časové (poukazují na čas):                                   

че́рез, к, с, до, в тече́нииa jiné
za, k(e), od, do, v průběhu

че́рез час
Верну́ться к утру́.
с шести́ до трёх
в тече́нии двух часо́в

[čjéris čas]
[virnútsa k utrú]
[s šystí da trjóch]
[f tičénii dvuch čisóf]

za hodinu
Vrátit se k ránu.
od šesti do tří
v průběhu dvou hodin


c) příčinné (poukazují na příčinu):              

по, от, из-за, за a jiné 
z, od, kvůli, o

По како́й причи́не ты не пришё́л? [pa kakój pričíně ty ni prišól] Z jakého důvodu jsi nepřišel?
Он покрасне́л от стыда́. [on pakrasnjél at stydá] (On) začervenal se hanbou.
Из-за тебя́ я опозда́л. [iz-za tibjá ja apazdál] Kvůli tobě jsem přišel pozdě.
Я за тебя́ пережива́ю. [ja za tibjá pirižyváju] Bojím se o tebe.

d) cílové (poukazují na účel, cíl):                

для, ра́ди, на
pro, kvůli, pro (na)

Он сде́лал всё для неё́. [on sdjélal fsó dľa nijó] (On) udělal pro ni všechno.
Она́ прилете́ла ра́ди него́. [aná prilitjéla rádi nivó] (Ona) přiletěla kvůli němu.
Подари́ть кни́гу на па́мять. [padaríť knígu na pámjáť] Darovat knihu na památku.

e) konkretizující konání:                             

с, без, в, по a jiné
s, bez, s (v), od (po)

Чита́ть с увлече́нием. [čitáť s uvličjénijem] Číst s nadšením.
Писа́ть без оши́бок. [pisáť biz ašýbak] Psát bez chyb.
Ма́йка в поло́ску. [májka f palósku] Tričko s pruhy.
Говори́ть по душа́м. [gavaríť pa dušám] Mluvit od srdce.

f) doplňující (poukazují na předmět, na který směřuje děj):

о, об, про, с, насчё́т a jiné
o, o, na, s, ohledně

Рассказа́ть о пое́здке. [raskazáť a pajéztkě] Vyprávět o cestě.
Рассказа́ть об А́фрике. [raskazáť ob áfrikě] Vyprávět o Africe.
Забы́ть про неприя́тности. [zabýť pra niprijátnasti] Zapomenout na problémy.
Перепи́сываться с дру́гом. [piripísyvatsa s drúgam] Psát si s kamarádem.
Встре́титься насчё́т рабо́ты. [fstrjétitsa našót rabóty] Potkat se ohledně práce.


3. DVĚ SKUPINY PŘEDLOŽEK

a) původní předložky:

в, на, под, у, к, с, над, от, по, до
v, na, pod, u, k, s, nad, od, po, do

(existují další možností, jak přeložit jednotlivé předložky, zde je uvádíme v jejich prvotním českém ekvivalentu)


b) nepůvodní předložky:
- vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází:

втече́нии (podstatného jména)       v průběhu

благодаря́ (přechodník)                    díky

несмотря́на (přechodník)                 nehledě na

вокру́г (příslovce)                                kolem



PAMATUJ

- stejná předložka může mít více významů
- např. předložka на může (spolu se slovy, která jí obklopují) vyjadřovat prostor, čas, cíl:

Лежа́ть на пля́же. [lližáť na pľáže] Ležet na pláži.
Зайти́ на мину́ту. [zajtí na minútu] Stavit se na minutu.
Останови́ться на ночле́г. [astanavítsa na načljék] Zastavit se na nocleh.