i-Studovna > angličtina > gramatika

Členy


1. definice
2. neurčitý člen a / an
3. určitý člen the
4. nulový člen


1. ČLENY

Vysvětlíme si, jak se v angličtině používají členy (articles). I když se toto téma zdá být zanedbatelné, není to pravda. Členy jsou důležité, protože určují či jinak specifikují význam podstatného jména. Tam, kde my v češtině použijeme například ukazovací zájmeno, Angličan použije člen.

EN_diag_articles_I



Člen v angličtině může být neurčitý (indefinite article) nebo určitý (definite article).
Jednoduše můžeme jejich použití rozdělit asi takto:

- neurčitý člen (a nebo an) se používá pro podstatné jméno, o kterém nic nevíme, mluvíme o něm poprvé, tedy poskytujeme novou informaci;

- určitý člen (the) použijeme u podstatného jména, které již známe.
Pojďme si teď jednotlivé členy popsat podrobněji.  



2. NEURČITÝ ČLEN A / AN

Použijeme-li před podstatným jménem člen neurčitý, chceme vyjádřit, že se nejedná o nic konkrétního. Přeneseně můžeme říct, že v tomto případě nepotřebujeme, aby si náš posluchač v mysli představil konkrétní věc (např. nějaká dívka, nějaká budova atd.).
Neurčitý člen má dva tvary:

1. Člen a použijeme před podstatnými jmény, u kterých je první vyslovená hláska souhláska:

A young woman. (nějaká) Mladá žena.

V tomto případě je první vyslovená hláska za členem „y (j)“, tedy souhláska.
Proto člen a .

2. Člen an použijeme před podstatnými jmény, u kterých je první vyslovená hláska samohláska:

An old man.  (nějaký) Starý muž.

V tomto případě je první vyslovená hláska za členem „o“, tedy samohláska.
Proto člen an.

3. URČITÝ ČLEN THE

Pokud před podstatným jménem použijeme určitý člen, chceme, aby si náš posluchač představil určitou konkrétní věc, tedy například jedno konkrétní auto, nebo třeba konkrétní osobu.
Určitý člen také použijeme pro všeobecně známou věc, např. slunce.
Také určitý člen má varianty, ty se ale liší pouze výslovností:

1. Určitý člen vyslovujeme jako [ðə] a použijeme ho před vyslovenou souhláskou:

the car, the dog, the sea auto, pes, moře


2. Druhou variantu vyslovujeme jako [ði:] a použijeme ji před vyslovenou samohláskou:

the aeroplane, the elephant, the ocean  letadlo, slon, oceán


4. NULOVÝ ČLEN

V angličtině existují i situace, kdy v dané větě zvolíme tzv. nulový člen (zero article), tzn. dané podstatné jméno bude bez členu. Tyto situace jsou:

1. je-li podstatné jméno v množném čísle nebo se jedná o nepočitatelné podstatné jméno:


I don’t like snakes.  Nemám rád hady.
I don’t take sugar in my tea. Čaj si nesladím.


2. pokud je podstatným jménem ve větě stát, ulice nebo třeba jazyk:

I’m from England. Jsem z Anglie.
You speak English. Mluvíte anglicky.


3. když použijeme ustálenou předložkovou vazbu:


at home, at work, at school  doma, v práci, ve škole
by car, by plane, on foot autem, letadlem, pěšky
have breakfast, have lunch, make dinner snídat, obědvat, dělat večeři
on Friday, in February, at midnight v pátek, v únoru, o půlnoci


4. mluvíme-li pouze obecně:


Water is wet. Voda je mokrá.

Winter is cold. V zimě je zima.



Přehledná tabulka nám pomůže znovu si vše zopakovat:

EN_tab_articles



PAMATUJ


Pokud je počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle, potom před ním musí stát:
- člen:

a book, the car kniha, auto

- ukazovací zájmeno:

this apple, that TV toto jablko, ta televize

- přivlastňovací zájmeno:

my bed, our parents moje postel, naši rodiče